JANKA STAGE

Tak moji milí, přišel čas. Ano, až po půl roce. Ale já a moje zážitky z "dovolené", které si všichni přáli slyšet, jsou konečně tady. Připravte se, bude to vtipné. Pro mě. A pro pár dalších jedinců, kteří taky blbě čumí. Pochopíte. Všichni se mně po příletu ptali, jaká byla dovolená? A já odpovídala: Přežili jsme. A myslela jsem to smrtelně vážně.  Začnu tím, že ještě dva měsíce před odletem jsem netušila, že bych se já mohla dostat někam za oceán. Při naprosto nevinné nedělní kávě ve farní kavárně přišla řeč na to, že náš drahý bratranec - můj biřmovací kmotr a velký vzor bude skládat věčné sliby u Františkánů v Bronxu a stane se z něj už navždy řeholní bratr. A to je velká událost. No a, že kdo by chtěl z rodiny jet na tyto jeho sliby a být u tohoto velkého celoživotního kroku s ním, tak může. Zasnila jsem se. Byla by to nádhera.  Můj mozek to vzápětí okamžitě zavrhnul - vždyť děti, práce, finance, jazyková bariéra - prostě absolutní blbost. Jenže, pak si říkám, buď teď neb