Novoroční výzva: Neber to tak vážně!
Proč je přelom roku vždycky spojen s rúznými předsevzetími a jejich hodnocením, s porovnáváním jednotlivých let či různých období? Proč děláme tlusté čáry a začínáme znovu a znovu, když žijeme stále ten jeden a týž život, který nám byl dán? Protože, jak píše Jan Menděl, lidská duše je spletitá věc. Má mnoho úrovní a odstínů, že vyznat se v ní není snadné. Proto je nutností dělat si v ní pravidelně inventuru a pořádek. A k tomu prostě Nový rok vybízí. Otáčíme se a přemítáme, jaký ten předešlý rok byl. Pro každého z nás jiný. Každý ho může hodnotit velmi odlišně. Přesto byl a něco přinesl, něco vzal. Letošní rok hodnotím jako velice klidný. Daleko klidnější než ten, který nás čeká. To vím už nyní. Díky všem těm vládním zákazům pro neTečkaře jsme nemohli skoro nic, takže se toho moc nedělo. Zároveň ten rok vnímám jako dobu rozdělení, dobu krize. A zase jen kvůli té Tečce. Je to svým způsobem ale také rok naděje. Naděje v to, že se náš stát obrátí jiným (snad lepším) směrem, než kráčel dop